Větrné elektrárny mají negativní vliv na zvěř žijící v jejich okolí, nejvíce na ptáky, kterým ovlivňují letové trasy při migraci. Například při špatném počasí může docházet i ke střetu a úmrtí. Obětí elektráren bývají často zvláště chránění dravci, v jejichž teritoriu jsou elektrárny umísťovány. Velmi negativní vliv mají větrné elektrárny na hnízdění ptactva. Hnízdících ptáků v okolí elektráren ubývá, jelikož jsou turbínami vyrušováni. V takových oblastech je narušen ekosystém, a v důsledku úbytku dravců může dojít například přemnožení hlodavců. Nutné je ale brát v potaz i dopady stavebních a údržbových prací. Výstavba je vinou mohutných komponentů logisticky náročná akce, kvůli které se často musí vystavět nové silnice či upravit stávající. Výjimkou není ani kácení stromů a porostů, které stojí v cestě.
Taková stavba pak neoddiskutovatelně významně a navždy změní krajinný ráz daného místa i oblasti, harmonické měřítko v krajině a v neposlední řadě negativně ovlivní kulturní dominanty krajiny.
Pro větrné elektrárny je třeba vybírat především ta místa, kde je krajinný ráz už značně narušený. Jedná se o monstrózní stavby, jejichž velikost z ilustračních záběrů předkládaných investory nelze plně pochopit. Nejblíž od nás vzdálená větrná elektrárna se nachází u obce Pchery mezi Slaným a Kladnem (vysoká cca 140 m) a další dvě turbíny jsou u obce Vrbice u Valče za Vroutkem v okrese Karlovy Vary (vysoké cca 150 m). Je ale nutné si uvědomit, Že dnes už se staví elektrárny vysoké až 220 m a stále se zvětšují. Pro představu elektrárna s tubusem 150 m a lopatkou 70 m je vysoká jako 7 osmipatrových paneláků postavených na sebe.
Stavbou dvou nebo tří elektráren to vše nekončí. Stavby trvale naruší krajinný ráz v rozsáhlém okolí v katastrech všech okolních obcí, ve kterých se trvale sníží a změní krajinný ráz ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1 a 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a tyto oblasti nebude dále snadné pomocí výše uvedených ustanovení uchránit od dalších pro krajinný ráz negativních staveb, které by jinak do volné krajiny nebylo možné povolit a umístit.
Česká republika podepsala Úmluvu Rady Evropy o krajině. Cílem Úmluvy je podpořit ochranu, péči a plánování v krajině a organizovat mezinárodní spolupráci v této oblasti. Úmluva ukládá jednotlivým státům začlenit krajinu do svých politik jak plánovacích, tak kulturních, environmentálních, zemědělských, sociálních, hospodářských, politiky vzdělávání, všech, které mají přímý či nepřímý dopad na krajinu na všech úrovních veřejné správy.
Alternativou pro lidi mohou být malé větrné elektrárny, které si lze postavit na pozemku podpořit tak svou energetickou nezávislost. Na rozdíl od solárních panelů při splnění požadavků na povětrnostní podmínky, dodávají energii celoročně ve dne i v noci. Problémem je, že k naplnění svého výkonnostního potenciálu potřebují vítr o rychlosti alespoň 10-15 m/s, což je vítr, který je definován jako slyšitelný a viditelně se při něm kývají stromy. Průměrná rychlost větru v ČR je 5 m/s, tu vnímáme jako mírný vánek, což je rychlost, při níž turbína teprve začíná generovat energii. Je třeba proto zhodnotit větrný potenciál pozemku.
Dalším problémem pak může být hluk a vibrace, i když v dnešní době lze nalézt modely, které pracují tišeji a lze je umísťovat třeba i na střechy domů. Výzkum se zaměřuje na to, jak udělat větrnou energii zcela tichou, nenarušující život zvířat a bez razantní změny krajinného rázu. Doporučováno je pak v domácnostech ve vhodných podmínkách ideálně kombinovat solární a větrnou energii pro větší energetickou soběstačnost.